Rubriky
Poezie

Charles Bukowski – Postele, záchody, ty já

Postele, záchody, ty já

pomyslete na všechny ty postele
užívané znova a znova
k šoustání
k umírání.

 

pomyslete na všechny ty postele
užívané znova a znova
k šoustání
k umírání.

 

v této zemi
někteří z náš šoustají víc než
umíráme
ale většina z nás umírá
líp než
šoustá,
a také umíráme
kousek po kousku-
v parcích
pojídajíce zmrzlinu nebo
v úkrytech
demence
nebo na slamnících
nebo na neopětované
lásky
nebo
nebo.

: postele postele postele
: záchody záchody záchody
lidský kanalizační systém
je největší světový vynález.

a tys vynalezla mě
a já vynalezl tebe
a proto si už
v téhle
posteli
nerozumíme.

bylas největším světovým vynálezem
dokud mě nespláchlas.

teď je řada na tobě
čekat, až někdo zatáhne
za šňůru.
někdo ti to udělá,
kurvo,
a jestli ne,
tak to uděláš sama –
smíchaná se svým vlastním
zeleným nebo žlutým nebo bílým
nebo modrým
nebo levandulovým
sbohem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..